Projekt záchrany

kostela sv. Urbana

 

Touto cestou bychom chtěli seznámit širší veřejnost s historií kostela sv. Urbana a existencí několika „nadšenců“, kteří se řídí motem : „Lidiček žijících na této planetě je mnoho, jen někteří se ale dokáží zapsat do historie“.

Hlavním cílem je záchrana prokazatelně nejstarší kulturní památky stojící v Karlových Varech, která bohužel díky přístupu minulého režimu dospěla do stádia téměř úplné zkázy a zániku.
Historický vývoj této stavby je zahalen mnoha tajemstvími. Především o době vzniku a době až do počátku 16. století nejsou o této stavbě žádné písemné zmínky. Mimo to nelze dostatečně čerpat poznatky ani z archeologického průzkumu, neboť byla při přestavbě na pamětní síň vojáků v letech 1938 - 1939 zničena veškerá statigrafie (archeologické prvky umožňující datování stavby).
První písemná zmínka o osadě Rybáře a kostelu sv.Urbana pochází až z roku 1511. Zajímavé je i zasvěcení kostela svatému Urbanovi. Toto zasvěcení je u nás málo používané a není známé dříve než z roku 1435 (snad tedy mimo rybářského kostela), dá se tedy předpokládat, že bylo původní zasvěcení jiné, nebo že se jedná o velice starou stavbu (což pro 10. století odpovídá). Urban I. (svatý) byl 17. papež (pontifikát 222 - 230). Sv. Urban (25. května) je zobrazován s vinným hroznem a někdy i s mečem, je patronem vinařů.

 

První nepřímá zmínka pochází však již z roku 1257 (zmiňuje se o kostele sv. Kateřiny v Olšových Vratech jako o jednom ze tří filiálních kostelů Lokte pod správou Křížovníků s červenou hvězdou). Ze stavebně architektonického rozboru vychází doba vzniku těsně před polovinu 13. století, tedy současně s kostely sv. Linharta a sv. Kateřiny.

Z obecných historických údajů se však zdá, že jde o stavbu daleko starší, pak pravděpodobná doba vzniku je konec 10. století (asi 970 - 1000), kdy vzniká přibližně čtvercová centrální kaple s apsidou (je zvláštní, že apsida má polygonální tvar, což odporuje tehdejšímu pravidlu stavět apsidy půlkruhové). V tom případě se jedná o praerománskou (předrománskou) stavbu. Tomuto zařazení napovídají nepříliš přesné a nerovnoměrné stěny z neopracovaného lomového kamene (místní hrubozrnná žula, přesnější pískovcové kvádry), vítězný oblouk (klenebný pás mezi lodí a presbytářem), který má spíše parabolický než půlkruhový tvar, a okna jsou velice malá (střílnového tvaru). Předpokládá se, že v 11. století (románský sloh) byla ke kapli přistavena sanktusová věž, vnitřní prostor se tak zmenšil na příčný obdélník. Variantu staršího vzniku podporuje to, že by kostel a osada u něj vznikly v době sedleckého hradiště (Zedlza), toto hradiště nemělo výhodnou strategickou polohu, a tak při hledání místa pro kostel v době, kdy se Zedlza stala přemyslovským správním hradištěm, byl vybrán malý skalní ostroh nad soutokem řek Ohře a Rolavy, navíc tudy vedla obchodní stezka ze západu (z oblasti Německa) přes Žatec směrem do Prahy. Tak by mohl být vysvětlen i název osady Rybáře. Hlavním centrem této oblasti bylo hradiště Zedlza, Slované byli především zemědělci, ale obyvatelé, kteří žili u kostela sv. Urbana, se patrně živili lovem ryb (v Ohři a Rolavě) a tak z pohledu obyvatel hradiště to byli rybáři a odtud dostala osada jméno Rybáře. Toto by ovšem mohlo nastat až ve 13. století, kdy Zedlza dávno ztratila svůj význam. Z těchto úvah vychází předpoklad, že kostel sv. Urbana je praerománským a vznikl již na konci 10. století.


Podle stavebně architektonického průzkumu, a tedy poněkud konzervativněji, je doba vzniku řazena do poloviny 13. století (1245 - 1250, pozdní románský sloh - gotika). Toto zařazení je oproti variantě dřívějšího vzniku obecně přijato (a to právem, protože jeho určení je podloženo výsledky průzkumu). Ať je skutečná doba vzniku 10. nebo 13. století, jedná se o nejstarší stojící stavbu v Karlových Varech. Historie této stavby také není jednoduchá. Došlo k několika opravám a částečným přestavbám (především na západním průčelí) a to např. v letech 1715 - 1717, dále roku 1818, 1832 - 1833, 1924, 1938 – 1945  proměněn v německý Památník obětem 1. světové války.

Po roce 1945 dochází k postupnému pustnutí stavby. Následně byl kostel přeměněn na památník Rudé armády a na věži byla místo kříže osazena rudá hvězda.

 

V roce 1965 a poté ještě v 80. letech 20. století proběhly opravy střechy bývalého kostela. V roce 1982 proběhl povinný sondážní stavebně historický a archeologický průzkum provedený M. Husem a Jiřím Klsákem, kterému předcházela žádost občanského výboru o sejmutí památky z důvodu bezpečnosti. K demolici nakonec naštěstí nedošlo. Počátkem 90. let však musela být zchátralá střecha, hrozící zřícením, stržena. V roce 1992 proběhla poslední oprava věže a obvodových zdí. Od té doby byl kostel ponechán svému osudu a zchátral definitivně. V roce 2003 se propadl triumfální oblouk kostela.

 

Kvůli havarijnímu stavu kostela v 90. letech 20. století vznikla Společnost pro obnovu kostela sv. Urbana. Na památce ale vznikl několikamilionový dluh, jenž zde ponechal podnikatel Adolf Riedel z Karlových Varů. Zchátralý kostel sloužil jako zástava za úvěr ve výši 12 mil. Kč, který nebyl splacen. Pozemek pod kostelem patří římskokatolické církvi. Město Karlovy Vary v roce 2008 připravilo náhradní projekt na dotaci z Regionálního operačního programu Oprava kostela sv. Urbana v Rybářích a revitalizace jeho okolí.

V roce 2009 došlo ke změně majitele, k oddlužení památky a následujícího roku byla započata rekonstrukce kostela sv. Urbana.

 

Na závěr bychom chtěli poděkovat všem dobrým lidem a organizacím, díky kterým jsme mohli zahájit práce na záchraně kostela sv. Urbana v roce 2010. Jsou to:

                         Krajský úřad Karlovarského kraje

                         Národní památkový ústav Loket        

                         Ministerstvo kultury ČR

                         odbor památkové péče Magistrátu města Karlovy Vary

                         LBBW bank CZ, pobočka Karlovy Vary

                         Ing.Tomáš Pospíchal

                         PART agency, a.s.

                         Michal Berka

                         Lenka Kliková

                         Abaton s.r.o.

                         Moser, a.s.

                         Řimskokatolická farnost Karlovy Vary – Stará Role

                         Státní okresní archiv Karlovy Vary

 

Za projevy vašeho zájmu, finanční příspěvky, i jakoukoliv jinou pomoc, při záchraně nejstarší kulturní památky Karlových Varů děkuje, a na případnou spolupráci se těší

Občanské sdružení pro záchranu kostela sv. Urbana v Karlových Varech