Projekt záchrany
kostela sv. Urbana
Touto cestou bychom chtěli seznámit širší veřejnost s historií kostela sv. Urbana a existencí několika „nadšenců“, kteří se řídí motem : „Lidiček žijících na této planetě je mnoho, jen někteří se ale dokáží zapsat do historie“.
Hlavním cílem je záchrana prokazatelně nejstarší kulturní památky stojící v Karlových Varech, která bohužel díky přístupu minulého režimu dospěla do stádia téměř úplné zkázy a zániku.
Historický vývoj této stavby je zahalen mnoha tajemstvími. Především o době vzniku a době až do počátku 16. století nejsou o této stavbě žádné písemné zmínky. Mimo to nelze dostatečně čerpat poznatky ani z archeologického průzkumu, neboť byla při přestavbě na pamětní síň vojáků v letech 1938 - 1939 zničena veškerá statigrafie (archeologické prvky umožňující datování stavby).
První písemná zmínka o osadě Rybáře a kostelu sv.Urbana pochází až z roku 1511. Zajímavé je i zasvěcení kostela svatému Urbanovi. Toto zasvěcení je u nás málo používané a není známé dříve než z roku 1435 (snad tedy mimo rybářského kostela), dá se tedy předpokládat, že bylo původní zasvěcení jiné, nebo že se jedná o velice starou stavbu (což pro 10. století odpovídá). Urban I. (svatý) byl 17. papež (pontifikát 222 - 230). Sv. Urban (25. května) je zobrazován s vinným hroznem a někdy i s mečem, je patronem vinařů.
První nepřímá zmínka pochází však již z roku 1257 (zmiňuje se o kostele sv. Kateřiny v Olšových Vratech jako o jednom ze tří filiálních kostelů Lokte pod správou Křížovníků s červenou hvězdou). Ze stavebně architektonického rozboru vychází doba vzniku těsně před polovinu 13. století, tedy současně s kostely sv. Linharta a sv. Kateřiny.
Z obecných historických údajů se však zdá, že jde o stavbu daleko starší, pak pravděpodobná doba vzniku je konec 10. století (asi 970 - 1000), kdy vzniká přibližně čtvercová centrální kaple s apsidou (je zvláštní, že apsida má polygonální tvar, což odporuje tehdejšímu pravidlu stavět apsidy půlkruhové). V tom případě se jedná o praerománskou (předrománskou) stavbu. Tomuto zařazení napovídají nepříliš přesné a nerovnoměrné stěny z neopracovaného lomového kamene (místní hrubozrnná žula, přesnější pískovcové kvádry), vítězný oblouk (klenebný pás mezi lodí a presbytářem), který má spíše parabolický než půlkruhový tvar, a okna jsou velice malá (střílnového tvaru). Předpokládá se, že v 11. století (románský sloh) byla ke kapli přistavena sanktusová věž, vnitřní prostor se tak zmenšil na příčný obdélník. Variantu staršího vzniku podporuje to, že by kostel a osada u něj vznikly v době sedleckého hradiště (Zedlza), toto hradiště nemělo výhodnou strategickou polohu, a tak při hledání místa pro kostel v době, kdy se Zedlza stala přemyslovským správním hradištěm, byl vybrán malý skalní ostroh nad soutokem řek Ohře a Rolavy, navíc tudy vedla obchodní stezka ze západu (z oblasti Německa) přes Žatec směrem do Prahy. Tak by mohl být vysvětlen i název osady Rybáře. Hlavním centrem této oblasti bylo hradiště Zedlza, Slované byli především zemědělci, ale obyvatelé, kteří žili u kostela sv. Urbana, se patrně živili lovem ryb (v Ohři a Rolavě) a tak z pohledu obyvatel hradiště to byli rybáři a odtud dostala osada jméno Rybáře. Toto by ovšem mohlo nastat až ve 13. století, kdy Zedlza dávno ztratila svůj význam. Z těchto úvah vychází předpoklad, že kostel sv. Urbana je praerománským a vznikl již na konci 10. století.
Podle stavebně architektonického průzkumu, a tedy poněkud konzervativněji, je doba vzniku řazena do poloviny 13. století (1245 - 1250, pozdní románský sloh - gotika). Toto zařazení je oproti variantě dřívějšího vzniku obecně přijato (a to právem, protože jeho určení je podloženo výsledky průzkumu). Ať je skutečná doba vzniku 10. nebo 13. století, jedná se o nejstarší stojící stavbu v Karlových Varech. Historie této stavby také není jednoduchá. Došlo k několika opravám a částečným přestavbám (především na západním průčelí) a to např. v letech 1715 - 1717, dále roku 1818, 1832 - 1833, 1924, 1938 – 1945 proměněn v německý Památník obětem 1. světové války.
Po roce 1945 dochází k postupnému pustnutí stavby. Následně byl kostel přeměněn na památník Rudé armády a na věži byla místo kříže osazena rudá hvězda.
V roce 1965 a poté ještě v 80. letech 20. století proběhly opravy střechy bývalého kostela. V roce 1982 proběhl povinný sondážní stavebně historický a archeologický průzkum provedený M. Husem a Jiřím Klsákem, kterému předcházela žádost občanského výboru o sejmutí památky z důvodu bezpečnosti. K demolici nakonec naštěstí nedošlo. Počátkem 90. let však musela být zchátralá střecha, hrozící zřícením, stržena. V roce 1992 proběhla poslední oprava věže a obvodových zdí. Od té doby byl kostel ponechán svému osudu a zchátral definitivně. V roce 2003 se propadl triumfální oblouk kostela.
Kvůli havarijnímu stavu kostela v 90. letech 20. století vznikla Společnost pro obnovu kostela sv. Urbana. Na památce ale vznikl několikamilionový dluh, jenž zde ponechal podnikatel Adolf Riedel z Karlových Varů. Zchátralý kostel sloužil jako zástava za úvěr ve výši 12 mil. Kč, který nebyl splacen. Pozemek pod kostelem patří římskokatolické církvi. Město Karlovy Vary v roce 2008 připravilo náhradní projekt na dotaci z Regionálního operačního programu Oprava kostela sv. Urbana v Rybářích a revitalizace jeho okolí.
V roce 2009 došlo ke změně majitele, k oddlužení památky a následujícího roku byla započata rekonstrukce kostela sv. Urbana.
Na závěr bychom chtěli poděkovat všem dobrým lidem a organizacím, díky kterým jsme mohli zahájit práce na záchraně kostela sv. Urbana.
Za projevy vašeho zájmu, finanční příspěvky, i jakoukoliv jinou pomoc, při záchraně nejstarší kulturní památky Karlových Varů děkuje, a na případnou spolupráci se těší
Spolek pro záchranu kostela sv. Urbana v Karlových Varech z.s.